Květen 2015

Moon Moon

17. května 2015 v 21:56 | Lex |  Mazlíčci
Druh: Pes, Husky

Majiteľ: Adelaide Whiteman
Moon Moon je průměrně vysoký, mladý Husky. Jeho srst má barvy, které jsou pro jeho plemeno typickými-bílé břicho, nohy a tlama a černo-šedivá záda, ocas a hlava. Jako správný Husky, i Moon Moon má každé oko jinak zabarvené, ačkoliv ten rozdíl není tak viditelný. Jedno oko je světle modré, až šedé, no a druhé oko je naopak tmavě modré, lehce přecházející do zelené barvy. Kdyby se Moon Moon nechoval tak, jak se chová, řekli byste o něm, že je to majestátní pes. Ale k jeho povaze, Moon Moon je ve zkratce přerostlé štěně s lehkou demencí, nebo tak alespoň působí. Je nesmírně hravý, rád do všeho kouše a neřeší následky. Vlastně u ničeho, co dělá, neřeší následky. Zbožňuje mazlení, takže jakýmkoliv drbkáním si ho získáte na svou stranu. Ve stejné míře zbožňuje jídlo, další lehká cesta do jeho přízně. Je velmi jednoduché ho oblbnout, protože nepatří zrovna k nejinteligentnějším zástupcům svého plemena. Ale co ztrácí na rozumu, dohání velkým srdcem. Pro svou paničku by udělal cokoliv, i přestože její povely většinou neposlouchá, má ji rád a nikomu by ji nedal. Dokonce ani Táboru ji nedal. Když si získáte jeho přízeň, Moon Moon se vám odvděčí naprostou loajalitou. Někde v genech má také tendenci ochraňovat, no vzhledem k jeho ztřeštěnosti se mu to moc nedaří. Také by bylo dobré podotknout, že je to trošku strašpytel, ovšem kdyby byl v ohrožení někdo, koho má rád, pravděpodobně by ten strach překonal.

U babičky byla fena Huskyho, které se narodila štěňata, když tam jednou Adele byla na prázdniny. Adele si jedno z těch štěňat okamžitě zamilovala, no nemohla si ho vzít sebou do New Yorku, i když moc chtěla. A tak velmi často létala navštěvovat babičku, jenom aby mohla být s Moon Moonem. Ten pes si ji zamiloval stejně rychle, jako ona jeho. Pro oba bylo jejich loučení těžké, pokaždé, a její babičce to rvalo srdce. A tak se jednou rozhodla vzít Moon Moona sebou do New Yorku, jako dárek pro Adele. Samozřejmě, že Adelina matka byla silně proti, no nakonec Moon Moon skončil u nich v bytě. Adele nikdy nebyla tolik šťastná. Ale pak přišel osudný problém s útokem a Adele musela pryč. Moon Moon zůstal v bytě v New Yorku, bez své paničky. A tak ten bláznivý pes vyrazil za dobrodružstvím a vydal se hledat Adele. Bohové vědí, jak se mu to podařilo, možná ho Apollón vedl, ale Moon Moon přeci jenom dorazil do Tábora.

Cassandra Jackcquelina Casterson

17. května 2015 v 20:50 | Arte |  Profily

Vek: 25
FC: Unkown

HRÁČ: Arte

Schopnosti: Technokinesis, Pyrokinesis

Táborníčka sa nachádza mimo tábora, v New Yorku, kde pôsobí ako špión.
Cassie je dievča, ktoré nepatrí medzi tú vysokú skupinu. Má len niečo cez 160 centimetrov aj keď sem tam si pár pridá keď sa jej niekto spýta aká vysoká vlastne je. Čo sa stáva často, lebo... No jednoducho ľudia sú predsa blbý, že? Jej postava je naozaj chudá, teda nie žeby bola anorektička alebo niečo také, na to jedáva Cassie až priveľa. Jej telo skrátka odmieta priberať od jej 15-tich rokov. Takže, teraz by sme sa mohli dostať aj k jej tvári, ktorá je celko okrúhleho tvaru. Zdobia jej ju dve modré kukadlá. Teda, aby sme boli presný, na ľavom oku má menšiu heterochromiu. Spodná polovica je modrá a vrchná je hnedá. No pokračujme ďalej, nad očami sa nachádza tenké, hnedé obočie. Medzi očami sa nachádza nos, celkom taký istý ako ho má hocikto iný. Pod ním zas jemne ružové pery, za ktorými sú malé biele zúbky, sú rovné a to je zásluha toho, že mala pred niekoľko rokmi strojček. Ďalej jej tvár lemujú dlhé a husté hnedé vlasy, ktoré siahajú až po jej pás a naozaj nerada si ich stihá, až keď sa dostanú niekam pri zadok, si ich ostrihá zas po pás, kratšie vlasy by naozaj nezniesla, tie svoja má rada. Na ne si sem tam keď je zima dá nejakú beanie a to je tak všetko. Nosí ich v copoch, drdoloch, hocijkaých účesoch, ale predsa len sú načasejšie rozpustené. Oblečenie.. No to nie je ani tak veľmi ťažká vec. Cassie nikdy nemala doma dosť veľa penazí aby si mohla kupovať tie najkrajšie a najdrahšie kúsky. Preto je v jej šatníku na zimu hlavne veľa, trochu obnosených, svetrov, obšúchané rifle a trochu väčšie mikny. Na leto sú to zas napríklad obšúchané kraťasy. Tričká už má v lepšom stave, hlavne voľné. Tielka je hlavná vec nčo na nej nájdete. Má,ale aj asi zo dvoje pekné šaty, ktoré je na seba si schopná dať len pokiaľ ide o niečo dôležité. Večera, schôdzka alebo nejaká oslava. Topánky, no to sú hlavne číňaky alebo tenisky.

Cassie alebo Jackie. Vždy sa vám predstaví inak a ide hlavne o to akú má práve náladu. Čas od času je dokonca schopná vám povedať aj celé svoje otrasné meno, za ktoré by starú mamu najradšej zabila. Ale, no.. nikdy to nemyslí vážne, jej stará mama je to najcennejšie čo v živote má, ak na moment opomenieme jej brata. A teraz sa k nemu zas vrátime. Jonathan je najhlavnejšia osobe v jej živote, na ktorú Cassie nikdy nedá dopustiť. Nezniese keď hocikto nech to je aj jej najlepší kamarát na svete, povie kruté slovo o jej staršom bratovi. To neznáša a práve preto už aj jednej babe rozbila ústa. Teda, nie žeby bola Cassie nejaká bitkárka. To naozaj nie, rada rieši veci tou lepšou a priateľskejou cestou. Nikdy sa nezapája do nejakých konfliktov. Nemá to jednoducho rada. Ale to čo má rada sú stroje. Už odmalička, kedy stava lego vedela, ža keď vyrastie bude chcieť byť opravárkou alebo ako teta naproti pracovať ako automechanička. Ešte aj teraz nosieva po vreckách nejaké tie drôtiky alebo tak. Keď je nervózna alebo sa nudí vyberie ich a hrá sa s nimi. No aj keď jej to ide dobre so strojmi, s ľudmi to zas tak dobré nie je anie trochu. Nejako sa nevie dobre vžiť do jej okolia a je pre ňu niekedy až veľmi nepríjemné vytvárať si vzťah či už ide len o priateľstvo alebo niečo hlbšie. Celý život vyrastala predsa len pri bratovi a starej mame a na základnej škole ju šikanovali, čo ju tak trochu poznamenalo. Ona a chlapci? Uh, tak to je naozaj ťažké. Clapca mala raz v škole, ale ten ju odkopol, lebo s ním flirotvala iná baba a od vetdy sa nejako do vzťahov nehrnie. Bokí sa zlomeného srdca. Neverí len tak niekomu a musíte si k nej nájsť vlastnú cestu, nejako sa jej dostať pod kožu a už nepustiť. Keď tak spravíte zistíe, že ide vlastne len o osobu, ktorá potrebuje priateľov a dokáže sa otvoriť a povedať čo ju trápi. No najradšej aj tak vždy počúva ostatných, hocijaká historka, príbeh alebo čokoľvek. Je schopná vás počúvať až do hlbokej noci. Pokiaľ nezaspíte vy alebo ona, častejšie ste to vy. Lebo ju pohltí hocijaký príbeh. Ďalej, by sme mohli povedať, že má naozaj rada hru na klavír a spievanie. Áno, aj dieťa niekoho kto je skorej zručný akoby mal mať pekný hlas vie Cassie naozaj pekne spievať. No často len pre brata alebo keď si myslí, že je sama. Taktiež je veľmí vášnivý čitateľ. Má rada poéziu ale aj prózu.

Pred niekoľkými rokmi sa narodila Karen Cstersonovej, žene, ktoré pracovala ako automechanička, malý chlapec, ktorého pomenovala Jonathanom. Otcom toho chlapčeka bol Hefaistos, boh kováčov. Keď mal, ale Jonathan 3 roky, boh sa znovu rozhodol zosúpiť dole. Možno chcel vidieť syna alebo sa len trochu zabaviť s Karen, lebo Afrodita zas spala s Áres. To naozaj nikto až na neho nevie. A presne v tedy Karen otehotnela. Hefaistos, ale zas musel hore. A tak sa Karen presťahovala s detmi k jej matke Isobelle, aby sa kto mal starať o malého Jonathana. Keď porodila, narodilo sa malé dievčatko. To už, ale Karen ani len nestihla pomenovať. Umrela v momente ako sa po pôrodnej sále rozľahol plač malého dievčatka. A tak museli súrodenci žiť bez ich matky. Ich život nebol ani trochu ľahký, stará matka nemala práve veľa penazí a nemohli chodiť do lunaparkov alebo do kina kedy sa im zachcelo. Ale zvládali to a taký život im ani nevadil. Často ho trávili vonku. A keď nastala škola, najprv to bolo fajn. Od prvého do šiesteho ročníka. Potom sa pre Cassie začalo peklo. Síce bolo v prvých ročníkoch každému jedno kto má čo na sebe, ako tak deti rástli všímali si to, že Cassie nemá na sebe oblečenie práve podľa trendu a má napríklad dieru na nhaviciach alebo sa jej niekde pára lem svetra. To čo nevadilo Cassie vadilo im, ona si z toho najprv nič nerobila. Ale potom jej brat, ktorý ju ochraňoval odišiel na strednú a dievča začali fyzicky šikanovať. Nebol deň kedy neprišla dobitá. Ale mlčala, zaryto mlčala a nikomu o tom nepovedala, až na posledný deň v škole. Hekla mikrofón učiteľky a všetci počuli mená šikanátorov, dokonca povedala aj meno syna riadteľky a ani trochu jej to nevadilo. Bola voľná. Teda, potom ďalšie peklo. S menom: Stredná škola Richarda Cavensa. A tam, šikana zrazu pokračovala. To, ale už povedala starej mame, tá ju ihneď po prvom ročníku prehlásila na inú školu. Kde to bolo o trošku lepšie. Dokonca si našla chlapca! Ten ju, ale na nešťastie odkopol pre jednu blondýnku, ktorá s ním flirtovala a to spravila len preto aby Cassie ponížila pred ostatnými. Celkom jej to vyšlo, chlapcovi meno David ani nie. To dievča bol drakéna a spálila ho na uhol, keď útočila na Cassie a on sa jej priplietol cez hodinu pod nohy na chodbe lebo ich prenasledoval, asi dúfal, že sa idú o neho biť. Chudák.. A vtedy to pre nich začalo. Zrazu sa príšery začali zaujímať aj o Jonathana a oni museli utiecť. Starej mame nechali len list, zbalili si veci a zdrhli. Cestu im hovoril hlas v hlave a plamienok, ktorý sa pohyboval po mape a ukazoval im cest. Cestovali asi tak.. 2 týždne než sa im podarilo dostať do tábora. Úplne vyčerpaný, ale boli tu. Boli na mieste kde sa im hádam nič nestane. A už tu sú asi tak pol roka. A to je.. najlepší polrok v Cassiinom živote, aj keď.. má tu asi le dvoch priateľov. Brata a jednu ryšavku od Apolla.

Theodore Benjamin Samuel Lloyd

17. května 2015 v 19:29 | Arte |  Profily
Věk: 17 let

FC: Max Irons

HRÁČ: Aci

Schopnosti: Charmspeak

Theo sám o sobě prohlašuje, že je naprostý průměr, dokonce i podprůměr. Průměrná výška sedmnáctiletých kluků, průměrný vzhled a průměrný život. Prostě průměrnost sama, nu to je pouze jeho názor, protože minimálně průměrný život rozhodně nemá, ale zpět k jeho vzhledu. Nikdy se nijak zvlášť nevěnoval sportům, takže k dokonale vysportované postavě slavných sportovců, kteří dostávají do kolen kdejakou dívku, má velmi daleko, což mu vždy ubíralo na sebevědomí. I přesto se na jeho těle nenajde nějaký extrémní přebytek tuku, postavu má tedy celkem hubenou. Jedno z mála míst, kde má svaly, jsou ruce, jelikož se určitou dobu věnoval plavání, samozřejmě kvůli rodičům, on plavání nesnášel z celého srdce. Jistě vás zaujmou jeho mírně ostře řezané lícní kosti, které mu často přidávají pár let k dobru, hraničící jeho oválně tvarovaný obličej. Tomu obličeji dominuje pár chladně modrých očí, které občas přechází do barvy zelené, což se děje účinkem úhlu světla. Tedy, pravděpodobně. Nad tím se klene hustější obočí stejné barvy jakou mají jeho vlasy. Mezi očima se zvedá špičatý nos, pod kterým se vypínají růžové rty plné tak, že by mu to některé dívky mohly i závidět. Během momentů, kdy jeho rty tvoří roztomilý úcul, který zjemňuje celou jeho tvář, se odhalují řady čistých zubů. Jeho rysy tváře občas doplňuje lehké strniště, které Theo na sobě nemá rád, ale občas, když není čas na holení, nemá na výběr a musí ho "vystavit" světu. Jedna z mála věcí, o které velmi pečuje, jsou jeho oříškově hnědé vlasy, které udržuje v ideální délce dle standart jeho rodičů. Nesnáší, když někam musí jít neučesaný, na učesané vlasy si doopravdy potrpí, no i přesto občas vypadá, že se nečesal, jelikož ne vždy dokáže své vlasy zkrotit. Co se týká jeho stylu oblékání, volí jednoduchou a pohodlnou módu, která zároveň dobře vypadá. Takže ho nejčastěji uvidíte v obyčejných tričkách, převážně tmavých barev, doplněných o nějakou tu mikinu či svetr. K tomu sednoucí džíny, či nějaké tmavé kalhoty. Na nohou má vždy obuty pohodlné tenisky, samozřejmě opět v tmavších barvách. Kupodivu se i v jeho šatníku naleznou společenské kousky, jako nějaké košile, či saka, ale nemá nijakou zálibu v jejich nošení.



Theodore, nebo spíše Samuel, jak se s oblibou představuje, byl vždy vzorně hodným klukem. Základním rysem jeho povahy je jeho přátelskost, nemá problém bavit se s kýmkoliv, dokonce i s děcka a Háda by se dokázal bavit bez předsudků. Předsudky nemá rád, nerad na ně dává. Stejně tak nemá rád, když někdo někoho promlouvá a většinou těm pomluvám nevěří. Má rád komunikaci s ostatními, ale i přesto má problém se seznamování. Jeho největším problémem je jeho stydlivost. Kvůli té má problém ostatní oslovovat, no když už musí, tak to nějak zvládne, ale vypadá u toho jako rajčátka. Díky té stydlivosti je neuvěřitelně snadné dostat ho do rozpaků, rudé tváře jsou u něj stejně časté jako roztomilý úcul. Snaží se s každým vycházet, nerad si dělá nepřátele, protože nepřátel měl ve škole dostatek. Většina jeho přátel byly dívky, obzvlášť protože ho většina z nich brala jako kamaráda gaye. Popravdě, nebyly tak daleko od pravdy, jelikož Theo dává šanci všem. Holkám i klukům. Často se stává, že ho někdo zneužívá, protože v zájmu dobrých vztahů každému nezištně pomáhá. Není žádným extrovertním typem, nesnáší, když je jeho maličkost středem pozornosti, mnohem raději je někde v rohu a v tichosti někoho pozoruje. Když s někým mluví, občas je dost těžké ho zastavit. V tom je jako holky, dokáže dlouho o něčem klábosit. Stejně dobře ovšem dokáže i naslouchat, což je jeden z faktorů, proč je u dívek oblíbený. Dělá mu problém vyznat se v ostatních, občas se nevyzná ani sám v sobě, ale rozhodně všichni hned poznají jak citlivý dokáže být. To se projevuje nejčastěji u jeho bližších, o které občas projevuje přehnanou starostlivost. Zájmy svých přátel dával před zájmy své, prostě se tak trochu podřizuje a přizpůsobuje potřebám ostatních. Nemá rád, když je někdo smutný a smutné lidi se snaží nějak rozesmát, třeba i tím, že ze sebe udělá blbečka. Snaží se život brát s humorem a s optimistickým pohledem na svět, ovšem i on má trochu smutnější chvilky, o kterých nikomu neříká, proto ho většina lidí vidí jako pravého optimismu. Vždycky měl spoustu starostí, ale nikdy je s nikým neřešil. Vždycky se s nimi zaobíral sám v myšlenkách, což mu často přivedlo špatnou náladu. Ale nemá rád směřování se, protože ostatní nerad zatěžuje vlastními problémy, a proto nasadí úsměv a hraje si na veselého. Jenom oči umí vyjádřit jeho skutečnou náladu. Ale problémy cizích si rád poslechne a rád pomůže, prostě pomocná vrba. Není to ten typ, co by si mermomocí stál za svým názorem. Když musí, prostě sklopí uši a odejde stranou, i když má třeba pravdu on. Podřizuje se všem autoritám a dbá na všechny pravidla, protože nerad způsobuje problémy. Snaží se vždy udržet chladnou hlavu, takže bývá těžké ho naštvat. Ale i když se naštve, raději spor řeší slovně než násilím.

Theodore se narodil jednoho krásného dne, konkrétněji krásného rána. Samozřejmě, že Afrodita si překrásného chlapce nechat nemohla, a tak ho dala do péče jeho okouzlujícímu otci, Benjaminovi. Benjamin byl mladý Brit, který studoval vysokou školu, ale pocházel že zámožné rodiny, která v Londýně něco znamenala. Kvůli studiu se samozřejmě dítěti věnovat nemohl, takže péči o The si vzala na starost jeho babička s dědou, Elizabeth a Johnson. Veškerá jména získal po význačných mužích z rodiny Lloydů. A tak byl malý Theo vychováván jako správný Brit. Do školy nechodil, byl vyučován v jejich domě, spíše v obrovské vile. Theovi takový život vyhovoval, chování anglických gentlemanů mu bylo velice sympatické a rychle se s ním sžil. Zlom nastal, když jeho otec dostudoval právnickou fakultu a dostal první nabídku práce. V Americe. Elizabeth o Johnson silně protestovali, trvali na tom, aby jim Theo nechal v Británii, ale Benjamin prostě chtěl svého syna sebou, chtěl ho začít vychovávat. A také to byla poslední vzpomínka na Theovu krásnou matku, Afroditu. A tak se desetiletý Theo poprvé stěhoval. A tenkrát doufal, že to bude naposledy. Ben s Theem se nastěhovali do prostorného bytu kousek od Benovi práce. Theo musel začít chodit do školy, což byla pro něj velká životní změna. Nikdy předtím do školy nechodil a neměl ani ponětí, jak to v takových školách funguje. Proto se prvního dne velice obával. No, jak se ukázalo, neměl čeho. Díky jeho osobnímu kouzlu, které on sám nevnímá, si brzy našel přátele. Tedy, kamarádky, které mu všechno starostlivě vysvětlily. I přestože měl problém se soustředit, učitelé ho měli rádi, ovšem ne tolik jako jeho spolužačky. Problémy nastaly až o pár let déle, když Theovi bylo čtrnáct let. Tehdy ho začali jeho spolužáci šikanovat. Smáli se mu, že je gay, smáli se jeho britským zvykům, jeho vychovanosti a gentlemanství. Možná ve skutečnosti pouze žárlili na jeho oblíbenost u děvčat, kdo ví. Ale tehdy se Theo hodně stáhl sám do sebe, přestával se bavit s okolím.. Až jedna dívka, děvče z vyššího ročníku, ho vrátilo do reality. Pomohla mu v těžké chvíli a spřátelili se. To byla jeho první láska. Bavil se se spoustou holek, ale k žádné necítil to, co cítil k Em. Uplynul rok a ti dva spolu chodili. Theo prožíval nejšťastnější období života. Prospíval ve škole. Měl přátele. Šikana ustala. Vše se zdálo být v pořádku, až do jedné osudné noci, kdy šel Em překvapit k ní domů a našel u ní v posteli jiného kluka. Stejně jako všichni ostatní, i on si tedy prošel prvním zlomeným srdcem a slíbil si, že se už nikdy nezamiluje. Na dívky si dával pozor, kontroloval sám sebe, aby se s nimi nebavil až přespříliš, aby něco nezačal cítit. A tak ho jedna z jeho kamarádek seznámila s jiným klukem, s Eddiem. Jak se ukázalo, Eddie byl gay. A ta kamarádka je chtěla dát dohromady. Theo samozřejmě protestoval a měl vztek, ale na druhou stranu si s Eddiem připadal v bezpečí před kouzlem holek. No, jenže ona ta kamarádka vlastně udělala to, co chtěla, jelikož Theo po pár měsících začal mít k Eddiemu..city. Díky bohům, měl je i Eddie. A tak spolu ti dva začali chodit. Že by se ti šikanátoři kdysi nespletli? Theo byl opravdu hodně zmatený, jelikož i dívky ho vzhledem pořád přitahovaly.. On jaksi nevěděl, co si s tím vším počít, no naštěstí Eddie stál věrně po jeho boku a byl mu ve všem oporou. Uběhla nějaká doba, Theo oslavil sedmnácté narozeniny a šel s Eddiem a svou kamarádkou na večeři. Otec s nimi nešel, jelikož měl moc práce a krom toho neuznával vztah jeho syna s jiným mužem. Když se tato trojice vracela večerním New Yorkem sama zpět domů, stala se velmi divná věc. Z uličky se na ně vyřítil býk. Ne obyčejný býk, ale býk z kovu. Jak se později dozvěděl, takzvaný kolchidský býk. První na ráně byl Eddie, do kterého to býk napral plnou rychlostí. Spolu s ním strhl býk i Thea, no tomu se díky Eddiemu téměř nic nestalo. Mísil se v něm vztek a smutek, no nakonec vyhrál smutek a on se nad umírajícím tělem Eddieho rozbrečel. Působil jako nějaká fontánka. Ovšem jeho kamarádka zachovala chladnou hlavu a s tím býkem se poprala, nakonec ho porazilo. Theo samotný zápas vůbec nevnímal, ale jakmile ho zvedla od Eddiho a táhla ho domů, vnímal ji zřetelně. Vnímal každé slůvko, co řekla o táboře, kam ho chce odvést. Pozorně naslouchal, snažil si vše zapamatovat a nepřerušovat ji. Byl natolik v šoku, že ho ani nenapadlo pochybovat o jejích slovech, takže když došel domů, udělal to, co mu řekla. Zabalil si nejnutnější věci, nechal otci list na rozloučenou a počkal na ni na ulici. Ta ho vyzvedla nějakým starým autem, ani mu nebylo divné, že má auto, a prostě nasedl. Pořád mimo se nechal odvést do tábora, kde ho vyhodila, popřála spoustu štěstí a rozloučila se s ním se slovy, že ona má ještě nějakou práci, ale až bude mít čas, určitě si ho najde. A tak se dostal do Tábora polokrevných další zmatený nováček.

Wendy Seraphine Starfollower

16. května 2015 v 11:32 | Lex |  Instruktoři
Věk: 18

FC: Katie McGrath

HRÁČ: Nath

Zaměstnání: Instruktorka

Artemidina Lovkně
Asi bych prvně měla začít tím, že Wen je neúplně čisté Židka, to lze taky velmi dobře poznat po té vzhledové stránce. Její pleť je bílá jako čisté měsíční světlo, večer dokonce slabě září, stejně jako ostatním Lovkyním. Jakoby snad používala nějaké speciální mýdlo, které má více účinků. Záplava černých vlnitých vlasů, to je věc díky níž ji přesvědčivě poznáte. Svých vlasů si nesmírně cení, není se čemu divit, když jí sahají až někam pod kříž a někdy je jejich barva až temně fialové, vlastně... Wen může vypadat jako kdokoli koho zná, ale k tomu se dostanu později. Lokny jsou velmi často volné rozpuštěné a do nich je pak zapletený stříbrný kruh, znak toho, že je Vedoucí Lovkyň. Kromě toho je v nich vždy dobře vidět červené pírko z Harpije její trofej z první výpravy. Tvář je ostřeji řezaná s výraznějšími lícními kostmi. Z ní na vás koukají zeleno šedé oči. Jejich odstín se dá poměrně těžko popsat, ale nejvíc se mu asi podobá voda rozbouřeného moře. Řasy, jenž je rámují si občas zvýrazní řasenkou, ano tuto vymoženost opravdu zná. Obočí, které se klene směrem nahoru je často drženo v mírném podmračení. Post vůdce skupiny Artemidiných dívek není nic pro amatéra a na ni je často nakládaná velká zodpovědnost, proto se jen málokdy stává, že se usmívá. Když z jejích plných rtů však tento zvuk vyjde rozhodně se nejedná o ničem nepříjemném. Nos není příliš zajímaví, žádná bambulka na konci, nic, co by ho dělalo zvláštním. Jediná piha, kterou na jejím těle najdete se nachází na šíji. Její tělo je hubené, nicméně na něm jsou poměrně dobře vidět ženské křivky - prsa a oblí zadek. Břicho je příjemně ploché. Na své ženské přednosti však nijak nepoukazuje, jako Artemidina Lovkyně to má zakázané. Co se týče svalů, má skvělou fyzičku. Nejvíc jsou, ale přeci jen vypracované ty zádové svaly a paže, kvůli neustálému napínání luku. Nadále chodí oblékaná jako každý obyčejný dýchající polosmrtelník. Většinou upřednostňuje černá trička, svou starou leteckou bundu s bílým kožíškem kolem krku. To doplňují postarší černé odrbané džíny a lehké kvalitní kožené boty. Kolem krku nosí velmi často zlatý řetízek s přívěskem ve tvaru křídla. Přívěsek je vyroben ze styxské oceli. A je to dárek od jejího otce. Ve vlasech jí pak nikdy nechybí magická stříbrná vlásenka, tu má každá lovkyně. Dokáže se proměnit v stříbrný luk a toulec plný stříbrných šípů. Mají stejný účinek jako božský bronz.
Jen jedna skupinka lidí může tvrdit, že zná skutečně Seraphine Wendy Starfollower. Tato skupina se nazývá Artemidiny Lovkyně. I přesto bych vám mohla okrajově popsat Wendyinu povahu. Především má velký odpor k Áreovi a většině jeho potomkům. Jejich lásku k válce a vyžívání se v bolesti se jí hnusí, sama jednu válku zažila a nechápe, jak ji někdo může milovat. K mužům jako takovým se chová odtažitě, chladně někdy až arogantně. Člověk by řekl, že je na dívky, někteří její ctitelé to tvrdili, poté, co jim její šíp skončil v pr... sedince. Když už jsme u té lásky a celkové zamilovanosti, jednou zamilovaná byla, ale vzhledem k tomu, jak to skončilo... Kdyby to skončilo jinak určitě by nebyla tady. Lovkyně bere jako svou novou rodinu. Na ostatní děvčata je opravdu hodně vázaná a pokud se k nim nějaká přidá, může počítat s tím, že se k ní bude chovat vstřícně a v prvních pár dnech jí pomůže se začleněním. Je loajální a věrná, tedy pokud ví, že si to zasloužíte a pak... To je vcelku zvláštní a zároveň ne, vzhledem k její schopnosti měnit podobu, dokáže měnit svou povahu podle toho, jak se jí to hodí, takže nikdy nevíte, jak se k vám bude chovat. Proto je tak těžké popsat její povahu. Je jako dvě strany mince. Nikdy není jisté, jestli se k vám otočí rub nebo líc. Jak už bylo zmiňováno lidi se poznají podle očí a postoje. V jejích očích se zračí jakási nepolapitelnost. Je jako právě vysněný sen, chvilku s vámi pobude a je těžké předem určit, jestli bude mít onen sen pokračování. Pokud budete moc vlezlí spíš jí od sebe odeženete a pokud lhostejní... No uvidíte. Její postoj je hrdý. On hrdost je smíšená s jakýmsi neznámým druhem elegance. Ano, Wen umí chodit tak tiše, že kolikrát nepostřehnete, že je blízko vás. Její postavení ji kromě tomu naučilo něčemu skvělému, sebeovládání a trpělivosti. Umí se velmi dobře kontrolovat v tom, co dělá, co říká a především komu věří. Pokud něco chce umí na to čekat a ví, že on, ona nebo ona za ní jednou příjde nu a nakonec něco nelichotivého. Je skvělý lhář. Naučila se přetvařovat, jak už ale bylo zmiňováno, k ostatním Lovkyním je upřímná. A pak má dvě vlastnosti, které jí nikdy nikdo nevezme, a které potom, čím si prošla zůstali zcela nezměněné. Když chce dokáže být dobrosrdečná a v neposlední řadě, pro své přátele je schopna udělat první poslední jen aby je ochránila.
"Byl to jedna z nejhorších zim, jaká v Norsku byla. Tehdy jsi přišla na svět. Ale... Tvůj tatínek s námi nemohl zůstat, zlatíčko, přece sis všimla, že jsi trochu jiná než tví sourozenci." Toto povídání Seraphina poslouchala už jako malá holčička, když maminku poprosila, aby něco o tátovi vyprávěla. "Proč jsi s ním neodešla?" Zeptala se jí tehdy Seraphine. "Wendy, holčičko, je jedno, co ti kdo poví, ale tvůj otec, tvůj pravý otec tě miloval, stejně tak mě. Proto s námi nezůstal, byl výjimečný a tam, kam mohl on, můžeš jedině ty. Zároveň nechtěl, abych kvůli němu opustila tvé bratry a sestry. Tohle ti nechal, až ti bude nejhůř, pomůže ti to." Podala Wen zlatý náhrdelník s přívěskem ve tvaru křídla. Dívka si ho nechala až později zjistila, jak je ta věcička s temně černým přívěskem cenná. Wendyino, tedy Seraphino dětství bylo poklidné a upřímně doufala, že to tak i zůstane. Jak se chudák mýlila... O válce ve světě se dozvěděli velmi rychle. Vzhledem k tomu, že byli Židovská rodina pro ně byla válka ještě nebezpečnější. Bylo zcela jasné, že jediný kdo přežije bude Seraphine, odlišný bastard. Rodiče se kvůli tomu velmi hádali a tak... Jednoho krásného studeného dne Seraphine utekla. Bylo jí tehdy dvanáct. Toulala se a pokoušela se neumřít hlady a skrývat se před nestvůrami, které na ni soustavně útočili. No to se líp říká než udělá. Mohla jen děkovat bohům, že má obratné ruce. Jedna z rekvírovacích akcí, vypůjčování, tak to nazývala, se jí, ale nevydařila. Bylo jich teda víc, ale tohle byl jedna z těch, na které nikdy nezapomene. Muži, kterého chtěla připravit o zlaté hodinky mohlo být možná tak dvacet. Otočil se na ni a ona... Velmi dobře věděla, tedy spíš cítila, kdo to je. "Dítě, to tě tvá matka nenaučila způsobům? Jsi příliš cenná na to, aby tě zabili ti němečtí pitomci." Luskl prsty a než se Seraph zmohla na odpor luskl prsty a ona usnula. Procitla na podivném místě, nic ani nikoho si nepamatovala. Vedle ní seděl nějaký blonďatý kluk a potrhle se na ni šklebil. "No, Wendy, to bylo něco. Jsi šílenec, zcela doslovně, už se s tebou nikdy nesázím." Podle jejího pomateného výrazu kluk zřejmě pochopil, že něco není v pořádku, zřejmě s ní. Vyptávala se ho na nejprostší věci jako kde to jsou, proč tady jsou, kdo je on a kdo je ona. A hlavně, jak se odsud dostat. Peter, tak se ten kluk jmenoval s ní nesouhlasil, prý s ním sem přišla a venku to je nebezpečné a především nudné... Ale v Hotelu Lotos je jen a jen zábava a jak dlouho tu jsou... Na tom nezáleží. Měl pravdu, bylo to tam vskutku úžasné a čeho si nebyl ani jeden z nich vědom, čas tam utíkal rychleji, ale oni nestárli. Život pro ně byl jedna velká věčná hra. Je vskutku otázkou, jak dlouho tam byla, ale pro ni po měsíci, ve skutečnosti uběhlo pět let, se jí začali zdát sny. Stále stejné. O táboře údajně pro lidi jako ona a Peter, o neznámém muži, který jí byl povědomí. Neustále říkal jen 'Je čas.' Svěřovala se svými sny Peterovi. Ten jí sice věřil měl podobné sny, ale neměl takovou tendenci do toho tábora jít, najít ho. Hádali se kvůli tomu a právě toto uvolnilo Weninu schopnost, její zuřivost zapřičinil to, že se změnila na Petera. Ten z toho byl totálně na větvi. Přesněji řečeno, omdlel. Wen se ho pokusila táhnout směrem k východu, avšak personál měl s tímto nápadem docela dost problém. Museli tam zůstat. Na poprvé se Wen stáhla, přeci nemohla táhnout kamaráda po silnici. Před nimi se, ale objevil velký problém. Nemůžou hotel opustit. Právě to i jejího přítele probudilo z okouzlení. Společně utekli oknem. Pak po nich nějakou dobu šla policie, která nebyla tak úplně policie a jiné podivnosti. Do tábora se dostali s velkými obtížemi a několika přeraženými žebry a jinými zlomeninami. Jejich první poznávání tábora tedy vedlo na ošetřovnu. Tam se Wendy poznala s podivnou dívkou. Říkala si Hailey a jak se zdálo Wendyin kamarád se jí hnusil. Ne, že by se jejímu přespříliš arogantnímu příteli líbila ona. "Pokud se přidáš k nám, nemusíš se s lidmi jako on tahat." Napoprvé Wen odmítla, nechtěla být věčnou pannou, tehdy ne. Jako každý jiný polobůh i ona prodělala výcvik a neustále se zlepšovala. Po šesti měsících v táboře dokonce zjistila v čem spočívá kouzlo jejího náhrdelníku. Dokázal se proměnit na meč, nikoli z božského bronzu, nýbrž ze Styxské oceli. Po dvou letech v táboře už byla i natolik obratná, aby mohla jít na svou první výpravu. Její vztah s Peterem byl podivný, stejně jako její schopnost. Dokázala se proměnit jen tehdy, když byla řádně naštvaná. Nejlíp se, ale přeci jen zkouší věci v civilu. Výprava proběhla úspěšně, sice si odtamtud odnesla válečné trofeje - pírko z Harpije a nepěknou řeznou ránu, která se jí táhne z vnitřní strany pravé ruky. Thomase naštěstí našli a její táta Morfeus se k ní přiznal. Dokonce se její schopnosti trochu ustálily. Další rok v táboře byl naprosto skvělý. Tedy celé to bylo skvělé na tom, že se nedělo ni mimořádného. V patnácti se dala dohromady s Thomasem, což vedlo vcelku k nepěkné roztržce s Peterem. Znáte to, jeden něco chce, druhý to nemá. Typické nezajímavé klišé a teď to zakončím tím, že se nakonec povraždili navzájem... No to se nestalo. S Thomem jim to nevydrželo moc dlouho už z toho důvodu, že byl děvkař a... no Wen se mu pak trochu pomstila. Po dvou letech se dala dohromady pro změnu s Peterem s tím jí to vydrželo o něco déle, vzhledem k tomu, že byli spíš kamarádi než romantický pár a ona se bála přijít o to jedno, nakonec se přidala k Lovkyním a opustila nimi Tábor polokrevných. Peter jí to zazlíval, ona však jako by tušila, že si nikdy tak úplně neměla stát ženou. Nicméně ví, že na svého přátele ze své předešlé životní etapy nikdy nezapomene. Mezi Lovkyněmi si vytvořila pevné zázemí, dokonce se po několik letech dopracovala až na funkci Vedoucí lovu, hlavní Lovkyni, vůdkyni celé skupiny. Je jí vlastně až dodnes. Poté, co vyšlo na svět, že Gaia utekla i její Paní Artemis začala jednat. Poslala Lovkyně do tábora, aby ho střežili a nabírali nové dívky, které chtějí být opravdu volné, sprostěny mužů a zubu času. Tak proto se Wendy vrací zpět... Je teď v táboře jako instruktorka a upřímně netuší, co nového si pro ni osud připraví.

ČISTKA

15. května 2015 v 14:13 | Arte |  Novinky


Ariadna

12. května 2015 v 11:21 | Lex |  Mazlíčci
Druh: Pavouk, Černá vdova

Majitel: Lester Wright

Ariadna je mnohem větší, než její vrstevnice. I s končetinami měří bezmála 7 centimetrů, což z ní dělá dokonalou noční můru arachnofobiků. Jinak vypadá jako každý běžný pavouk. Osmero nohou dokáže vyvinou až obludně vysokou rychlost běhu a další osmice očí vás sleduje na každém kroku. Barvou je tak temně černá, že vrhá modravé odlesky. Na zadečku výstražná rudá skvrna tvaru přesýpacích hodin. Je velice náladová, takže v jejím případě (na rozdíl od své jmenovkyně) její nit nemusí být vždy k užitku. Velice ráda si staví hnízdečka i mimo terárium na nepříliš žádaných místech. Může se stát, že se jednoho krásného dne probudíte a budete ji mít v rohu u postele přímo vedle ksichtíku. Je velice náladová, škodolibá a v neposlední řadě o dost chytřejší, než by se od pavouka čekalo. Jediný sameček, kterého ve své přítomnosti snese je její majitel. Živí se hmyzem, dalšími drobnými pavouky a vším možným, co proleze/prolétne kolem. Pochopitelně je její jed opravdu smrtící, ale páníček ho pravidelně odpravuje do ampulek. Tím pádem jestliže vás kousne, možná budete mít štěstí a jed se jí nestihl dotvořit.

Když Lester pomohl Arachne vyváznout ze souboje s dcerou Athény, dala mu pavoučí královna malou Ariadnu jako díky. Od té doby nad ním lidi omdlévaji, jak může spát s pavoukem vedle hlavy a vědci kroutí hlavou nad tím, jak dobře je tak dravý pavouk ochočený. Neváže se k tomu nějak extra dlouhý příběh. Možná je jen zajimavé, že pavouk je na živu už několik let. Je to možná tím, že mu ji dala darem sama velká pavoučí máma, ale kdoví?

Anthony Callahan

12. května 2015 v 11:18 | Lex |  Instruktoři
Věk: 24

FC: Steven R. McQueen

HRÁČ: Tony

Zaměstnání: Instruktor

Schopnosti: Eloquium - Mobilitate - Obfirmo - Dexterity

Co se Tonyho postavy týká, tak se řadí mezi takový ten průměr. Měří něco málo přes 180 centrimetrů, tudíž svou výškou nijak extrémně nevyčuhuje z davu, ale naopak si z něj ani nikdo nemůžu dělat srandu, že Frodo Pytlík je jeho bratranec a že pochází z Kraje. Po dvanácti letech v táboře má tělo, díky tvrdému tréninku zde, celkem zpevněné. Je však spíš šlachovité než vypracované s extrémně vyrýsovanými svaly. Takže by nemohl sloužit jako model v hodinách bilogie, kde by si na něm ukazovali jednotlivé svaly. Na vzhledu jeho obličeje se trochu podepisují jeho mexické kořeny. Má výrazné tmavě hnědé vlasy, u kterých se mnohdy může zdát, že jsou až černé. Proto působí tak pronikavým dojmem a jako první upoutají pozornost většiny lidí. Dalším znakem je trochu větší a širší nos. Jediná věc, která mu na jeho obličeji vadí. Široký nos. Pod ním se nachází ústa zpravidla zkřivená do nějakého úšklebku nebo škodolibého či klukovského úsměvu, který nevěstí nic dobrého. A když se k tomu přidají jiskřičky v očích, tak je v tu ránu skoro všem jasné, že tento Hermův potomek jako obvykle chystá nějakou nekalost. Jeho rošťácký vzhled podtrhují ještě rozčepýřené tmavě hnědé vlasy, které viděly hřeben jen z hodně velké vzdálenosti, pravděpodobně na poličce některé z jeho polobožských sester. K jejich úpravě používá výhradně jen ruku, kterou si je prohrábne. Tohle gesto je u něj možné spatřit celkem často. Rozhodně to však není kvůli tomu, že by měl velkou starost o svůj vzhled, spíš se z toho stal jeho zlozvyk. Teď už zbývá jen jeho šatník. V jeho případě by bylo lepší spíš říct jeho oblečení, protože šatník v pokoji sice má, ale většina věcí se stejně nachází spíš na židli, na stole nebo pod postelí, tam hlavně. Ale to jaký je to bordelář nechme na potom. Velkým množstvím oblečení zrovna nedisponuje a o nějaké pestrosti řeč taky být nemůže. Týká se to jak škály barev, tak i druhů oděvu či obuvi. Základem pro něj je, aby to oblečení bylo maximálně pohodlné a nebránilo mu tak v provozování různých kousků a lumpáren. Lézt oknem například v obleku by opravdu nebylo moc vhodné, ale Tonyho by do obleku jen tak někdo nedostal. Oblek je pro něj něco jako pro Athénu pavouk. On radši nějaké tričko nebo košili a k tomu starší odrbané džíny a na nohách tenisky s měkkou podrážkou, díky které nedělá při chůzi moc hluku. V teplých letních dnech často nechává tričko na pokoji nebo chodí v rozepnuté košili. Džíny si potom zkrátí, aby je měl nad koleno. Tuhle úpravu provádí zpravidla sám pomocí nože, takže podle toho potom ty nohavice i vypadají, ale něco takového ho vůbec netrápí. Když je venku naopak chladno, tak si vezme ještě nějakou mikinu nebo koženou bundu. Preferuje nevýraznou barvu oblečení, takže černou, šedou, tmavě či světle modrou, hnědou nebo bílou. Do křiklavějších barev jde opravdu jen výjimečně, například při nějakých akcích.

Tony je tak trochu přerostlé děcko. Nebo ho tak aspoň dost často nazývá Cheirón. A nemýlí se. On opravdu v jisté oblasti ještě nedospěl. A nejspíš ani nedospěje. Život bez různých lumpáren si ani nedokáže představit. Prostě syn Herma. Po svém biologickém otci podědil spoustu vlastností. Pravděpodobně k Cheirónově neštěstí. Protože i přesto že je Tony instruktor, s ním má Cheirón často víc problémů než s leckterým táborníkem. Ale po těch letech si už nejspíš zvyknul a navíc potřebuje někoho, kdo bude učit ostatní Hermovy potomky teleportaci. A taky někoho kdo mu bude dělat poslíčka. Ale teď zpět k jeho vlastnostem. Přerostlé děcko není jenom v tom, že neustále provádí nějaké nekalosti, ale také v tom, že je značně nespolehlivý. A taky drzý, trochu arogantní, nepořádný a sukničkář. A taky má značný problém s autoritami a pravidly. Teda podle Tonyho mají autority a pravidla problém s ním a ne naopak, ale ono to vyjde nastejno. Prostě pravidla jsou tu od toho, aby se porušovala. A autority existují jen proto, aby měl Tony komu odmlouvat. Ale úplně notorický porušovatel pravidel to taky není, porušuje jen ty, které se mu nelíbí. A často něco provede jen proto, aby Cheirónovi trochu zvedl mandle. Ale dělá to čistě pro jeho dobro, ona by to nebyla žádná sranda, kdyby ho všichni poslouchali na slovo. Takže to vlastně myslí dobře, akorát Cheirón to odmítá ocenit. Mnohé by napadla otázka: Jak je možné, že ho ještě nevyhodil z tábora? Odpověď je celkem na snadě. Za prvé Cheirón opravdu potřebuje poslíčka a instruktora teleportace a za druhé Tony má opravdu dobré přesvědčovací schopnosti, za které vděčí opět Hermovi. Stejně jako mu vděčí za to, že se umí přemisťovat a celkově rychle pohybovat a taky za obratnost při kapsářství a podobných věcech. Díky tati. Jeho schopnost přesvědčování mu však není platná jen tehdy, když se potřebuje vymluvit z nějakého problému. Používá nebo možná lépe řečeno zneužívá ji také při jeho oblíbené činnosti s názvem flirtování. Flirtuje s každým. Teda s každou. Je to heterosexuál. A ještě je potřeba přidat podmínku týkající se věku a vzhledu. Musí jí být aspoň 16. Opravdu to není pedofil, který by si chtěl něco začít s třeba s třináctiletým děckem. Ale i tak bývá mezi ním a objektem jeho zájmu celkem slušný věkový rozdíl. Osm let není zrovna málo. O to se však nestará. Je hodně flegmatický. Ne jenom v tomhle. V podstatě skoro ve všem. A jo, ještě druhá podmínka. Ta dívka se kterou flirtuje musí být hezká, ale to je snad přirozené. A k těmto dvou podmínkám má ještě jedno pravidlo. Žádný vztah. To opravdu není jeho šálek kávy. Něco jako monogamie v jeho případě opravdu nehrozí. Těžko říct co by se muselo stát, aby v tomto změnil názor. Vlastně možní není tak těžké říct co by se muselo stát. Musel by dospět. Změnit toho urýpaného, drzého, sarkastického, prolhaného, nespolehlivého Tonyho, kterým je teď, v někoho jiného.

Tony se narodil... Hm, to je hodně zřejmá informace. No prostě se narodil asi před 24 lety Camille tehdy ještě Reyesové. Její příjmení napovídá, že je původem z Mexika. Její rodiče tam žili, ale potom se přestěhovali do USA do státu Californie, konkrétně do města San Jose. Jako přistěhovalci z Mexika to neměli zrovna jednoduché. Camilla se nedostala na vysokou školu a musela začít rovnou pracovat. Pracovala ve skladě nějaké továrny na výrobu elektroniky. Po finanční stránce na tom nebyla zrovna dobře a ještě ke všemu se mu starat o malého Tonyho. Naštěstí jí však s výchovou pomáhali její rodiče. Díky tomu teď Tony umí trochu španělsky. V té továrně poznala jeho matka Steva Callahana. Se kterým se asi po roce vzala. Vztah s ním měl Tony dobrý a to i přesto, že nebyl jeho biologický syn. Jediný problém byl v tom, že Tony byl polobůh. Jeho matka to věděla, ale doufala, že se to nijak neprojeví a nebude to muset říct Tonymu a ani Stevovi. Bohužel se to začalo projevovat celkem brzy. Kolem Tonyho se děly podivné věci. Už když mu bylo deset se kolem něj začaly ochomýtat různé nestvůry. A k tomu všemu měl ještě Tony hodně nenechavé prsty. Už v tak útlém věku měl problémy s drobnými krádežemi, ale on si prostě nedokázal pomoct. Prostě to musel udělat. A často mu to prošlo, aniž by na to někdo přišel. A když už na to někdo přišel, tak nasadil výraz desetiletého andílka s psíma očima, k tomu nějakou výmluvu a bylo po problému. Akorát na rodiče to nezabíralo. Ti prostě nebyli schopní nad tím jen tak mávnout rukou. Hlavně potom Steve. Takže nakonec nezbylo Camille nic jiného než mu říct pravdu. Ze začátku to pro něj byla dost rána, ale nakonec to vzal celkem s klidem a zvykl si, že jeho nevlastní syn je hyperaktivní polobůh, který má tendence ke krádežím a dostáváním se do problémů obecně. V tomhle měl Tony štěstí. Velké množství polobohů totiž nemá se svými rodiči zrovna dobrý vztah. Šťastné období však skončilo, když mu bylo 12. Byl zrovna s rodiči na dovolené, když je napadl dvouhlavý pes, jak se později dozvěděl v Táboře, tak se jednalo o Orthruse. Steve při tomto střetu přišel o nohu. A ani Tony nevyvázl úplně bez zranění. Naštěstí přišel do střetu pouze s Orthrusovým drápy a ne s jednou z jeho tlam. Takže končetiny má všechny. Akorát mu na nohách zůstaly jizvy. Camilla věděla, že se něco takového stát může, takže byla připravená na to, že jednou budu muset svého syna odvést do Tábora polokrevných, protože jedině tam bude v bezpečí. A taky ona a její manžel budou v bezpečí. V Táboře si Tony zvykl rychle. Nikdy neměl problém s tím, aby si našel kamarády nebo aby zapadl do kolektivu. Navíc zjistil, že tu má sourozence. A to znamenalo komplice pro jeho lumpárny. Přece jenom je jednodušší vlézt k někomu do srubu a vzít mu tam něco, když vám někdo kryje záda. V první řadě zde však pochopil kým je a proč má schopnosti jaké má. Vysvětlili mu zde jak je možné, že umí tak rychle běhat, proč je tak zdatný v kapsářství a v krádežích, proč umí tak dobře přesvědčovat lidi. Tyto schopnosti mu zde také pomohli zdokonalit. Schopnost mobilitate dokonce na takovou úroveň, že je schopen se přemisťovat. Ne však moc často, protože ho to celkem dost vyčerpává. Takže to bohužel nemůže používat v boji. Rychlost, které je ale při pohybu schopen dosáhnout, je však celkem dostačující. Ke smůle mnohých lidí se mu také zdokonali schopnost eloquium, neboli schopnost přesvědčování, kterou má na pokročilé úrovni. A také se schopností dexterity je na tom dost dobře, nachytat ho při krádeži je opravdu dost těžké. Akorát se zámky mu to moc nejde. Ale to ho zas až tak netrápí. Dostat se za zamčené dveře totiž dokáže i bez toho. Samozřejmě nebyl ušetřen ani výcviku se zbraněmi. Celkem slušně umí zacházet s mečem, ale mnohem raději používá dlouhé dýky, které nejsou tak těžké a tudíž s nimi může naplno využít své obratnosti a rychlosti. A také s nimi jde dělat více lstivých úskoků. A teď se dostáváme k poslední části jeho zatím ještě neukončeného příběhu. Proč zůstal v Táboře? Protože tu má vše co potřebuje. Má kde bydlet, má co jíst. Jsou tu lidi, jako on. Teda spíš polobozi jako on. Je tu Cheirón, kterému může lézt na nervy a hrát s ním hru "Hádej co jsem ti ukradl tentokrát." Je tu spousta pohledných dívek. Afroditiny dcery opravdu stojí za to. A v neposlední řadě mu tu nehrozí nebezpečí. Teda většinou. Občas ho Cheirón pošle někam pryč na výpravu, aby od něj měl aspoň chvíli pokoj. Ale zatím se pokaždé vrátil. V Táboře taky pracuje jako instruktor. Zaměřuje se na výcvik teleportace a na boj s dýkami. Občas slouží také jako posel.

Freya

10. května 2015 v 15:23 | Lex |  Mazlíčci
Druh: Lev

Majitel: Sirius Rivera
Freya je velmi zvláštní zvíře, unikát dalo by se říct. Její srst je hustá a je vybarvena v mnoha odstínech zlaté. Záleží na dopad světla. Hlava má těžko popsatelný tvar, nu můžete se spolehnout, že ji bude vždy držet hrdě. Uši jsou kulatější a srst uvnitř je ebenově hnědá. Oči, další zajímavá část její hlavy jsou modré, ne hnědé, jak je to u lvů obvyklé, ale chrpově modré. Zvýrazňuje je cosi na způsob řas. Srst je světlejší, jakmile se dostanete k tlamě. Tam už je bílá, stejně jako ostré zuby, jenž se schovávají uvnitř. A nakonec čumák, ten je karmínově rudý, místy načernalý. Konstrukce jejího těla se sice nemůže rovnat mohutnému lvu, o to je však rychlejší a hbitější, mnohem víc než lev. Dosahuje výšky až 175 centimetrů a váhy 140 kilo, takže pokud po vás skočí a se Siriusem často blbne, může vám klidně zlámat žebra. Její drápy na vaší milé kůži to asi taky nebude nic pěkného... Její vztah k Siriusovi je poměrně zvláštní, jelikož ho kolikrát bere jako své lvíče, takže, pokud vypozoruje (a ona to vypozoruje, jelikož není nikterak hloupá), že mu někdo ubližuje, nebojí se zakročit. Jinak je vcelku neškodná, klidně vás nechá, abyste se s ní pomazlili a pohladili. Se Siriusem dokonce spí v posteli. Sem tam jí rupne v bedně, jako každé ženské bytosti (a to i když jde o zvíře) a chová se rozmrzele. Že toto vypadá moc lidsky? Nu což... Poznejte ji sami.

Sirius se ke Freye dostal zcela náhodou před čtyřmi lety. Byli s mámou na výletě v Indii. Siriusovi se povedlo prchnout z ubikace, ve které byli s mámou ubytováni. Ten pán sice jasně řekl, ať ven nechodí sám, prý je to nebezpečné, ale chlapec měl už tehdy vlastní hlavu a zdrhl oknem a utekl. Táhlo ho to na pahorky k moři a vzhledem k tomu, že byli blízko Bekal Fort nebylo těžké toto místo najít. Chvilku plaval ve vodě, když se unavil, vylezl na menší pahorek. Při svém prožívání volného času si ani nevšiml mladé lvice, která ho hodnou chvíli pozorovala. Sama k němu došla a začala ho očichávat. Sirius jen strnule seděl na místě a bál se jen pohnout. Když mu šelma položila hlavu na stehna a vpadalo to, že chce hladit zdráhavě k ní natáhl ruku a přejel jí po hlavě. S lvicí se spřátelil a jen za těch pár hodin mezi nimi vzniklo zvláštní pouto. Pak... Pak ji odvedl do ubikace. Dostal vynadáno, že se jen tak toulal a mámin nový přítel měl zprvu velký problém, tedy úplně přesněji řečeno, chtěl Freyu, jak ji Sirius pojmenoval, zastřelit. Tak se nestalo, chlapcova matka usoudila, že je Sirius doma často sám a zvířátko, ač tak neobvyklé je skvělý přínos do rodiny. Od té doby je Freya se Siriusem a teď, když její mladý přítel znenadání zmizel ho hledá, nejen příšery mají skvělý čich, ne? V každém případě, vzhledem k tomu, že se dostala k bráně se jí to povedlo.

Keanu Quensty

10. května 2015 v 15:05 | Lex |  Profily
Věk: 18

FC: Booboo Stewart

HRÁČ: Mia

Schopnosti: Stamina

Keanu patrí výškou medzi tých vyšších chlapcov, meria okolo 172cm s čím je úplne spokojný. Jeho vlasy farby čiernej, ktoré skoro nikdy neuvidíte upravené. Vždy si ich nechá tak ako keby ich mal po výbuchu. Párkrát prehrabnuté rukou a to je všetko. Jeho ústa sú maličké ale za to roztiahnuté do širokého úsmevu. Inak ho ani neuvidíte. On je také usmievavé slniečko, s každým dobre vychádza, pretože je ku každému priateľský aj keď ten človek môže byť na neho nepríjemný. Nerobí si problém z nikoho, presne ako jeho otecko. Jeho štýl obliekania? Úplne jednoduchý. Tričko či mikina a tepláky. Jediné čo na ňom môžte vidieť stále je obyčajný prívesok na krku, ktorý dostal od jeho matky na jeho 17. narodeniny.

Keanu je osoba, ktorá sa nenechá len tak ľahko od niečoho odradiť, ani nahnevať. Keď sa pokúsite, len vám niečo odsekne, usmeje sa na vás, až vám ukáže jeho zuby a odíde. Ničím ani nikým sa nenechá vyprokovať, tí ľudia mu za to nestoja. Svojim priateľom je verný a nikdy by ich nezradil ani neprezradil ich tajomstvo. Je ale dosť úprimný, čo niektorým ľuďom môže tak trochu prekážať. Ak náhodou niekoho urazí, hneď sa usmeje jeho nevinným kukučom, ktorý skoro vždy zaberá. Dievča už predtým mal, tá ho ale odkopla pre iného preto veľmi na vzťahy nie je. Ak ale nájde dievča, to pravé dievča, proti vzťahu nemá námietky. Dievčaťu je naozaj verný, otázne ale je, či ona bude verná jemu.

Keanu sa narodil svojej matke Sage Quenstyovej za daždivého počasia 30.9.1997. Už od malička bol strašne hyperaktívny, stále svojej matke utekal a pritom sa smial. Jeho matka to s ním mala naozaj ťažké. Aj preto, aký bol a neobsedel na jednom mieste ale hlavne preto, že nemala veľa peňazí. Preto, keď začal chodiť do školy, nemal najnovšiu tašku, či topánky. Vedel, že jeho mama sa snaží aby mali peniaze, ktoré minie na jedlo a na jeho veci. Za ten celý čas si nikdy nekúpila nič pre seba, vždy to bol Keanu, ktorému dala prednosť. Či aby mu kúpila nejaké tričko, pero do školy, topánky. Preto, keď mal 15 rokov, našiel si prácu aby jej to splatil. Chodil do školy, pracoval a v noci sa učil. A stále dookola. Vo svojom voľnom čase bol so svojim najlepším priateľom alebo sa staral o viniče, ktoré boli kúsok za jeho domom. Pomáhal tam s tým jednému chlapíkovi, ktorému to patrilo. Nikoho neprekvapí, že mu to naozaj išlo.. ako keby bol s nimi spojený. Párkrát sa aj pokúšal opiť ale skončilo to márnym pokusom, pretože sa mu to nikdy nepodarilo. V jeden deň, keď znova pomáhal tomu chlapíkovi.. no, správal sa naozaj divne. Keanu si to ale nevšímal. Keď bol ale k nemu otočený chrbtom, zrazilo ho niečo na zem. Keď sa otočil, pred ním stálo nejaké divné stvorenie. Malo to ľudské telo ale.. býčiu hlavu. Minotaurus. Vedel o gréckych bájach a bohoch a podobných stvoreniach ale že by existovali? Podobné myšlienky mal do vtedy, kým na neho nezaútočil. Bojovať nevedel, preto jediné čo ho napadlo, bolo mu uhnúť. Jeho to ale neodradilo a zaútočil znova. Možno by ho aj prepichol ale vtedy sa tam objavil jeho priateľ, satyr ako neskôr zistil. Jemu sa ho podarilo premôcť a hneď s Keanom zamieril domov. Všetko vysvetlili Sage, ktorá sa rozhodla, že ho okamžite pošle niekam kde bude v bezpečí. Odviezla ho do Tábora, kde už je niečo cez rok a svoju matku od vtedy nevidel. Stále ale nevie kto je jeho otec.

Desireé Nora Tipton

7. května 2015 v 23:42 | Lex |  Profily
Věk: 18

FC: Ashley Benson

HRÁČ: Tricia

Výškou zapadá medzi priemerné dievčatá, má okolo 165cm. Váhu nikdy nemá stálu vždy sa však v priemere pohybuje pri 50kg. Postavu má ženskú no nie s veľmi prehnanými krivkami a za pevné svalstvo vďačí svojej povahe keďže niekedy je neposedná.Tvár má symetrickú s pútavými vždy okolie sledujúcimi modrými očami, ktoré sú zdobené dlhými mihalnicami, nikdy nepoužívala umelé. Pery nemá nejako obzvlášť atypické no najmä hornú peru má pekne vytvarovanú. Vlasy má blond skrútené do vĺn pripomínajúc oceán. Čo sa týka jej štýlu obliekania preferuje pastelové farby, ale nepohrdne ani čiernou. Oblečie sa však do toho na čo má práve náladu aj keď vždy to má akýsi rockový barbie štýl. Raz je schopná sa obliekaniu venovať hodinu, dať si niečo elegantnejšie a dorábať doplnky, inokedy dá na seba prvé tričko čo uvidí a má vystarané aj keď veľmi často sa to nestáva. Svoju prirodzenú krásu občas podčiarkne aj make-upom, ktorý pozostáva z riasenky, liniek na oči a nejakého toho rúžu, ktorý vždy strieda.

Desiree sa môže zdať ako krehké a nežné dievča, no nenechajte sa zmiasť. Vie sa o seba naozaj dobre postarať. Je to rázne dievča, ktoré vie, čo chce a ide si sebavedome za tým. Je to veľmi aktívne dievča, ktorá sa na každého stále usmieva, aj keď nie vždy je ten úsmev úprimný. Síce sa baví s každým, ale o málokom by vyhlásila, že je to jej skutočný priateľ. Výnimky sa však stávajú a aj ona si našla priateľov.Niekedy sa vám môže zdať, že je to doslova mrcha, pretože si ide za tým, čo chce a je jej jedno, čo sa po ceste deje. Vie však kedy už svojim takpovediac obetiam spôsobuje muky takže vtedy je čas prestať. Strašne rada sa zabáva s mladými polobohov, s ktorými veľmi často a rada flirtuje. Všetky jej flirty končí tým, že toho chlapca jednoducho odkopne, pretože sa ešte nenašiel žiadny chalan, ktorý by ju vyhovoval. No ktovie možno to raz nebude ani čakať a niekto taký sa nájde. V najhoršom prípade si môže pomôcť svojimi schopnosťami dcéry Afrodity.

Desiree sa narodila v Paríži ale vyrastala s otcom v Los Angeles. Svoju mamu nikdy nepoznala. No to jej až tak veľmi nevadilo. Vždy si ju predstavovala ako krásnu blondínu obklopenú penou. S otcom boli akoby najlepší priatelia a ona mala šťastný život. Vždy bolo zvykom, že striedala školy lebo ju z nich vyhodili pre nepozornosť alebo pre hocijaké niekedy aj vymyslené problémy. Ale všetko sa zmenilo jedného dňa keď jej oznámili, že jej otec mal autonehodu a neprežil. Ona bola v tom čase v internátnej škole v New Yorku a keďže jej otec posielal pravidelne peniaze nebola na tom tak zle. V čase týchto udalostí mala Des, ako si hovorí , 15 rokov a práve vtedy sa začali objavovať obludy. Našťastie ju nikdy nechytili a nič sa jej vážne sa nestalo vyviazla iba s pár škrabancami. Tiež sa objavil aj satyr, s ktorého sa vykľul spolužiak s jej triedy, ktorý bol vždy tichý a ju veľmi prekvapilo, že jej spolužiak je polokoza. Odviedol ju do Tábora skôr ako sa jej stihlo niečo vážne stať.

Ister

7. května 2015 v 23:29 | Lex |  Mazlíčci
Druh: Gepard

Majitel: Marcus Kylen

Má štíhlé tělo s klenutým hrudníkem a vtaženým břichem. Hlava je poměrně malá a čelisti jsou slabé s malými zuby. Nozdry jsou velké a široké. Srdce, játra i plíce jsou také velké, právě kvůli gepardově rychlosti. Dlouhé nohy, páteř i ocas mu propůjčují vlastnosti sprintera. Na nohou má nezatažitelné drápy, které slouží spolu s ocasem k prudkým změnám směru. Srst je krátká, na zátylku delší. Základní zbarvení je od žlutobílé po světle rezavě hnědou. Celé tělo je pokryté černými skvrnami, které jsou plné. Od očí k ústním koutkům vedou černé proužky. Břicho a vnitřní strany nohou mají světlejší podkladovou barvu. Na ocase je několik černých kroužků, tyto prsteny má každý gepard jiné a díky tomu ho Marc velice dobře identifikuje. Špička ocasu je bílá. K ostatním lidem se nechová moc přátelsky. Přesněji nejradši by po vás skočil ale to jenom pokud se mu nelíbíte...

Ister se dostal k Marcovi asi tak před 5 lety. Bylo to zrovna když si Marcus jen tak běhal a ejhle! Do cesty mu vkročil gepard, a jistě si umíte představit tu první reakci že?Něco jako "Pomocc gepard!" zvláštní bylo že Marcus se k němu pomalu přibližoval a gepard tak nějak taky. A ačkoliv se to zdálo divné gepard ho nekousl ani ho nerozpáral a tak vzniklo jisté "přátelství" mezi gepardem a Marcem. Marc za ním chodil každý den ze začátku mu sice vrtalo hlavou proč a jak . Ale pak usoudil že utekl zřejmě pytlákům či tak. A když se Marc měl vydat do tábora Ister zůstával v lese aby mu byl poblíž ..a těd když je Marc zase venku našel Istera a vyrazily spolu pryč,,,,

Lia

7. května 2015 v 23:23 | Lex |  Mazlíčci
Druh: Bílý vlk

Majitel: Lydia Whitemore

Lia vyzerá ako ostatní vlci len s tým rozdielom, že je celá biela. Nie je to až tak výnimočné ale veľa vlkov bielej farby neuvidíte. Jej oči sú úplne čierne, ako keby ste sa dívali do tej najčiernejšej tmy. Lia býva zvyčajne len u Lydii s ostatnými rada nebýva. Keď ale vidí, že Lydia sa s niekým priatelí je na nich príjemná aj ona, aj keď často sa to nestáva. Útočí až vtedy, keď jej to prikáže Lydia, bola u nej odmala, takže je dobre vycvičená.

Lydia našla Liu, keď bola ešte úplne maličká, opustenú v lesoch pri ich dome. Zobrala si ju ku sebe a v tajnosti sa o ňu starala. Keď ale bola väčšia pustila ju do lesov, kde jej spravila bývanie a každý deň za ňou chodila. Lia si na ňu tak zvykla, že ju začala počúvať na slovo, takže už vlastne patrila Lydii. Keď ju otec viezol do Tábora, nestihla sa s ňou ani rozlúčiť. Čakalo ju ale prekvapenie. Keď tam prišla, Lia tam už bola a čakala na ňu.

Určení na výpravu (Záchrana dcery boha nebes)

5. května 2015 v 19:49 | Lex |  Tábornické noviny

ZÁCHRANA DCERY BOHA NEBES

Po dlouhém váhaní nakonec přinášíme novinky ohledně výpravy za dcerou Dia.
Výpravu povede zkušený polobůh Alexei Maxim Nicolaides po boku s Alexem Reedem a Pheobe Rue Smith.

Vybíraly jsme na základě schopností polokrevných, ostatní nevěšte hlavu, jistě nám nepřátelé přinesou ještě mnoho "zkázy".


Z neznámých zdrojů nám bylo naskytnuto pár veledůležitých informací. Poslední zmínky o Skylar Bellamy Clarkové byly zaznamenány v části New York.
Navíc v televizních zprávách v části o zemřelém jedinci (autonehoda) jsme mohly našimi oči vidět harpyji, která vletěla do postraní uličky v centru New Yorku, je možné, že může i za autonehodu.

Je na vás jak získáte unesenou, jen ji za každou cenu musíte získat zpět!

Nevíme jak moc nebezpečné to bude, nevíme co na vás bude čekat a jak bude cesta dlouhá, jen prosíme popřejte našim záchranářům hodně štěstí.

Alex Reed je syn Apollóna, ovládá umění lukostřelby a sílu léčení, takže se bude hodit na výpravě jako lékař a bojovník z dálky.
Pheobe ovládá geokinesi, takže může pracovat se zemním živlem, je dcerou Háda. Tímto útokem je možné smést z cesty vícero nepřátel.
Alexei je synem Hébe, on byl pověřen jeho matkou ať výpravu vede, na nás bylo určit další dva. Je velmi schopný v boji, takže jsou jeho techniky také velmi žádány.

Začíná se v pátek zde, místnost se bude přejmenovávat podle lokací ve které se zachránci budou nacházet.

BOHOVÉ VÁM PŘEJÍ SÍLU


Update vol.2

5. května 2015 v 13:34 | Lex |  Novinky

DOVEDNOSTNÍ BODY

K postavám, které již za dobu působení na zdejším tRPG získaly nějaké dovednostní body - tak vám s radostí oznamuji, že už vám konečně byly přidány k profilu. Pokud nějaká postava nemá žádnou schopnost a už dosáhla hranice 50 dovednostních bodů, stačí vám trenink s Cheirónem a schopnost vaše postava získá. Pokud už jednu schopnost máte - potřebujete 100 dovednostních bodů a s každou schopností zase o 50 bodů více.

ZRÁDCI

Nově byly přidány možností, které jsou dosti kreativní avšak rizikové. Máte možnost přidat se do řad vládkyně přírody Gaii. Víc zde popisovat nemohu, ačkoliv bych mohl, snad to není nijak nelogické, abyste si to nemohly domyslet.

URČENÍ NA VÝPRAVU

Stále se ještě rozhoduji, jaké postavy vezmu na výpravu. Máte možnost dovylepšit postavu do večera a získat pro ní nějakou schopnost. Pokud se tak stane, budu mít lepší rozhodnování při nabírání na záchranou výpravu.

NOVÝ LAYOUT

Není až tak nový, jako spíše upravený k lepší přehlednosti, přišlo mi zvláštní mít tam rasy, když je daleko důležitější mít přehled například o zrádcích, o kterých samozřejmě vaše postavy nemají co vědět, až na ty, kterým to bylo oznámeno, pochopitelně.

Tmavá pustina

4. května 2015 v 18:51 | Lex |  Tábornické noviny

GAIA NA ÚTĚKU?!

Gaia - Vládkyně přírody, která byla vězněna v Olympském vězení za prohřešky vůči bohům, dokázala jejich systém obelstít a uprchnout.
Není známo, kde se skrývá. Je znám pouze odkaz, který zanechala a ten zní - že žádný polobůh nezažije dobrá léta - tím zřejmě myslí, že se bude snažit pomstít polobohům, aby se tak odvděčila bohům za jejich skvělý azyl ve vězení.
Můžeme tedy předpokládat, že útok na polobohy měla na svědomí právě ona a tak je dosti možné, že v jejich řadách stojí znepřátelení kentauři, harpyje, lykani, kerberosové, giganti, kyklopové a mnohé další nebezpečné nestvůry, které dokáží nejen ublížit ale i zabít.

Nově nechala zprávu polokrevným, ano je to zvláštní ale i to je pravdivé tvrzení.

"Vím, že máte na lepší život, život při kterém bude každý oslavovat vaše jméno a tak se přidejte do mých řad a nebudete zoufat"

Co to může znamenta? Že se mladí polobozi otočili k táboru tak brzy?
Netušíme co má v plánu a proto všechny varujeme aby byly ostražití.

Dalších pár měsíců bude náročných.


Rachel Aborrent

3. května 2015 v 23:07 | Lex |  Profily
Věk: 16

FC: Emily Rudd

HRÁČ: Nocturnal

Schopnosti: Excelentní lukostřelba

Artemidina Lovkyně

Rachel vypadá jako nevinná dívka ale tenhle vzhled klame a to poměrně hodně. Samotná Rachel mění 175cm a váží 47kg. Její postava působí na první drobně ale je to pravý opak. Rachel má skoro vždy připevněný na zádech luk s toulem a samozřejmě nechybí ani šípy. Jinak má normálně na sobě takový maskovaný úbor aby se mohla v lese snadno ztratit. Ale pokud se nechystá na výpravu nebo tak nějak. Tak má na sobě tenisky rifle tričko a riflovou bundu. Vlasy si dává často do culíku a důvod? Jinak by ji překáželi v jejích osobních pracích. Už její postoj vypovídá o tom že není radno si s ní zahrávat.

Tak především ke klukům je nepřístupná a často jim odsekává prostě se k nim nechová nijak hezky a rozhodně s nima neflirtuje! Byl by přece velký problém kdyby na to někdo přišel. Jinak k holkám je poměrně milá a ve společnosti holek působí i trochu uvolněně. Ale její povaha je v některých chvílích jako bouře. Rachel je schopná udržet tajemství a pokud ji nějaké tajemství řeknete můžete si být jisti že ho Rachel jen tak nevyzradí. Dále Rachel má mysl pro humor ale moc často ho teda neprojevuje. A pokud má Rachel špatný den tak se od ní dočkáte pouze ironii a sarkasmu. A mohla bych vám ještě říct že Rachel nechodí do jídelny své jídlo si totiž loví.Rachel je totiž velice složitá osobnost a pokud ji chcete pochopit mohu vám jediné popřát hodně štěstí.

Ach Rachel již jako malá byla tak trochu jiná. Ve škole měla problémy, byla hyperaktivní a též dyslektik a jelikož se zdála být snadným cílem ze začátku byla šikanována to se ale změnilo když do školy přišel nový kluk, a co bylo zvláštní hned první den kdyžto uviděl se jí zastal Rachel to sice přišlo zvláštní ale nakonec si pomyslela že prostě přišel konečně někdo normální. Čas plynul a její kamarád se jí ve škole snažil všelijak pomáhat, ale nic moc to nepomohlo, ale s jeho pomocí jen tak tak prolezla, kdyby tehdy věděla co jí čeká asi by na tu situaci koukala i jiného úhlu. tehdy když pospíchala do školy i s kamarádem o kterém se za chvíli dozvědla co je zač. Jelikož těsně před školou je něco napadlo a to něco byla příšera jménem Orthos obrovský pes. Její kamarád ji sice ochránil ale pak ji řekl co to bylo a také ji řekl že zde nemůže déle zůstávat. Samozřejmě nechápala ho, ale nechala se odvést za mámou. Máma ji tedy vše vysvětlila a řekla že musí okamžitě odejít a tak bylo rozhodnuto. Bohužel ani v tom jim štěstí nepřálo a těsně před táborem je napadlo harpyje Rachel to sice přežilo ale jenom díky mámě která radši zemřela než aby zemřela Rachel. Bylo to smutné to ano, ale Rachel měla jiné starosti a musela se vypořádat se svým novým životem. A ejhle! Nakonec se ukázalo že Rachel v tomhle vynikala a za měsíc se k ní přihlásil její otec Apollón to poprvé od té hrozné události byla Rachel šťastná, sice bylo zvláštní ale se svým kamarádem satyrem se už moc neviděla. Trénovala pilně a nakonec vynikala v lukostřelbě..ale tak jako ostatní děti od Apollona. Jednoho večera u Thallině borovice bylo něco..no byl tam někdo a pár dalších potvor. A zřejmě to bylo nováčci jelikož si nevedli moc dobře a Rachel se i s lukem rozeběhla k nim tu příšery totiž znala sice je postřílela a těm třem táborníkům zachránila život , ale i ona měla některé újmy přeražené žebro a prokousnutá ruka na víc z tété události si Rachel nepamatuje protože asi po týdnu se probudila na ošetřovně. A upřímně po tom koho tam viděla ji málem trefil šlak byla tam Artemis. To co jí pak řekla ji udivilo ona chtěla aby se přidala k Lovkyním! Rachel věděla co to obnáší a nakonec to přijala.

Párty At Dionysus

3. května 2015 v 19:19 | Arte |  Akce
Tak začneme asi takto. Len Ako Cheirón odíde v piatok aj s Hébe na Olymp riešiť únos jeho dcéri sa rozhodlo obyvateľstvo 12 zrubu spraviť párty.

Výzva vol.1

3. května 2015 v 16:59 | Lex |  Tábornické noviny

NEBESKÁ DCERA UNESENA!?

V pátek 1.5. 2015 proběhla akce s názvem "táborák" připravena zdejším kentaurem Cheirónem za pomocí Hébe. Vše probíhalo téměř božsky. Táborníci se skvěle bavily až na nějaké vyjímky, na jejich tváři bylo znatelně poznat, že se doslova nudí. Ta pravá zábava přišla až když se z lesů vynořily příšery, se kterými měly někteří táborníci tu čest poprvé.

Do slova a do písmene táborníky napadly drakoni, orthosové, kerberos, kyklop, lykan a další podobné příšerky ze společnosti S.R.O (S ručením omezeným).
Během tohoto procesu se ale něco zvrtlo, boj probíhal téměř hladce a táborníci si skutečně vedly výborně, někteří i dokonale na to, že nejsou v táboře dlouho. Jsou na skvělé cestě, stát se skvělými bojovníky. To ale není to nejdůležitější.

Na bojiště naletěla skupinka harpyjí a jedna z nich unesla dceru boha Dia, kdo ví kam. Není známo, zdaly je tento bůh rozhořčen nebo jestli o této novině ví, jelikož kdyby věděl asi by něco udělal, nebo je to možná... Zkouška? Bůh ví.
Vyzýváme proto vás, táborníky - První výprava se blíží, první výprava nazývající se výprava za dcerou nebes!

Do komentáře stačí napsat vaše jméno a příjmení, božský rodič a zbytek si dohledáme.




Zrádci

3. května 2015 v 16:56 | Lex

ZRÁDCI

Máte pocit, že vás v táboře nic nedrží, nebo vás působení v něm unavuje? Nesnášíte každodenní rýpaní od Cheiróna, nebo až přespříliš otravnou péči Hébe?
Je tu možnost, že můžete zradit tábor. Táborníkům, kteří zradí budou mít možnost cestovat po různých toulkách světa, budou jim vytvořeny speciální místnosti na heslo, které budou mít pouze oni.
Během výprav mohou vstupovat do cesty táborníkům, kteří jsou na výpravě a mařit jim plány, to je snad to nejdůležitější.
Ostatní postavy, které hráč vlastní nemohou vědět, že je ta daná postava zrádce dokud se to sami nedoví.

1. Jméno a Příjmení
2. Božský rodič
3. Věk
4. Proč chcete zradit tábor?

- Tohle stačí vyplnit do komentáře

Jak být dobrým hráčem?

2. května 2015 v 20:27 | Lex

Jak být dobrým hráčem?

Tento článek by měl zajímat každého jedince co se na této stránce vyskytne. Předem musím upozornit, že tyto články, které zde budu publikovat jsou ze stránky - http://www.roleplay.4fan.cz

Každý majitel RPG i každý hráč chce, aby na RPG byl zdatný, aby uměl psát, aby se za své psaní nemusel stydět, proto si myslím, že tyto návody jsou na místě a že roleplay udělala pěkný kus práce a tímto i nová cesta, která je oprášena od všemožných překážek, které vám brání v tom abyste mohly hrát plnohodnotné RPG jako zkušení hráči.





Jako první si myslím, že není od věci přečíst si "desatero dobrého hráče". Dle mého názoru to funguje jako pravidla, tímto by se měl řídit každý když chce hrát RPG ale samozřejmě není to o kopírování, takže nemůžete jednoduše mrsknout tyto dejme tomu pravidla na svůj blog, proto publikuji rovnou celý odkaz, místo toho abych publikoval jednotlivé odrážky zvlášť po sobě.





A poté zde máme to nejdůležitější. Jak dobře hrát!
To je otázka, kterou si může klást každý začátečník, nebo pokročilý hráč, který zas nemá tolik obsáhlou slovní zásobu, nebo má a prostě neví jak na to, zadrhává se, seká, neví co psát. (Abych pravdu řekl, i mě dělá občas problém napsat kvalitní post, abych to shrnul nikdo není dokonalý)
Tak to bychom měli, myslím, že vám přečtení těchto pár článků pomůže na cestě jak se stát dobrým RPG hráčem, já se s vámi loučím a čusák!